SDIM4986_ok_webZveřejňuji tímto své stanovisko k zákonu o registru smluv v souvislosti s Ústavní stížností 30 senátorů, kterou jsem též podepsal.

Bezprecedentní pošlapání Ústavy Poslaneckou sněmovnou

V průběhu schvalovacího procesu novely zákona o registru smluv došlo k bezprecedentnímu pošlapání Ústavy Poslaneckou sněmovnou, která se v rozporu s Ústavou vůbec nezabývala pozměňovacím návrhem Senátu, čímž jednoznačně porušila čl. 47 odst. 2 Ústavy. Poslanecká sněmovna totiž nechtěla schválit část pozměňovacího návrhu Senátu, kterou jsem osobně předložil a která spočívala v odstranění výjimky v povinnosti zveřejňování smluv pro samotnou Poslaneckou sněmovnu (a též pro  Senát, Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky a další ústavní instituce) ani nechtěla, aby platila její původní verze novely. A tak návrh Senátu jednoduše ignorovala, přestože výše zmíněný článek Ústavy zní: „Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona přijat.“ Přitom, když nedlouho předtím hrozilo, že prezident republiky poruší Ústavu neodvoláním ministra financí na návrh předsedy vlády (neuvedení lhůty v Ústavě znamená bez zbytečného odkladu), řada zákonodárců proti hrozícímu porušení  Ústavy protestovala a v republice se konaly demonstrace za Ústavu. Prezident ovšem nakonec ministra financí odvolal, naproti tomu se Poslanecká sněmovna  pozměňovacím návrhem Senátu  nezabývala nikdy, a to přitom navíc její jednací řád (zákon č. 90/1995 Sb.) explicitně ve svém § 97 (4) zní „Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení poslancům, předloží Sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; …“  Marně proti tomuto bezprecedentnímu kroku protestovala Komise pro Ústavu a Senát jako celek.  Namísto toho si Poslanecká sněmovna prohlasovala ve zrychleném čtení  jinou novelu téhož zákona, kterou předložil poslanec Radek Vondráček z ANO.

Můj protest na půdě Senátu proti výše uvedenému postupu Poslanecké sněmovny je zachycen ve videu zde.

Přestože samotná Ústavní stížnost nemůže  zachytit výše popsané pošlapání Ústavy, neboť Ústavní soud může jen zrušit neústavně znějící části zákona či zákon jako celek, můj podpis pod touto ústavní stížností (kde pro její podání stačily podpisy jen 17 senátorů) znamená moji formu protestu proti výše popsanému neústavnímu postupu Poslanecké sněmovny a také má na toto jednání upozornit veřejnost, aby si takovéto pošlapání Ústavy Poslanecká sněmovna již nikdy nedovolila.

Ostatní musí, Poslanecká sněmovna nemusí nic?  

Skutečnost, že samotná Poslanecká sněmovna a další ústavní instituce mají výjimku, bylo pro mě samo o sobě dalším důvodem pro můj podpis pod ústavní stížností. Považuji naprosto za nemravné, aby zákonodárci na druhé uvalovali povinnosti, které jejich vlastní instituce nemají. Dle mého názoru to způsobuje nerovnost před zákonem a diskriminaci nepriviligovaných. Toto mé přesvědčení nemůže zviklat ani to, že tyto ústavní instituce hospodaří dohromady jen s cca 0,3 % prostředků, na které se vztahuje registr smluv. Vždyť jak by se asi lidem líbily zákony, které by ze zákona (sic!) platily jen pro 99,7 % z nich, ale pro 0,3 % (což v naší republice představuje cca 30 tis. občanů) nikoli.

Necítíte, že svou aktivitou “ vyleváte s vaničkou i dítě“?

Tak přesně takto se mě dotazoval redaktor jednoho média. A já odpovídám takto: Ne necítím. Ústavní stížnost nemá odkladný účinek a slouží jen k tomu, aby Ústavní soud mohl příslušný zákon prozkoumat. Pokud dospěje k nálezu, že předmětný zákon není v rozporu s Ústavou, bude to dobře, u zákona bude existovat jistota jeho ústavnosti. Pokud ale dospěje Ústavní soud k nálezu, že část či celý zákon je protiústavní, pak bude v pořádku zrušení neústavní části či celého zákona. Žádný zákonodárce, tím méně já, který jsem v Senátu členem Ústavně-právního výboru a Komise pro Ústavu, si nemůže přát, aby platil zákon v protiústavním znění.  Ostatně z tohoto důvodu jsem velmi častým signatářem ústavních stížností podávaných senátory i u jiných zákonů.

Stanovisko k registru smluv