platy_1Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, to, proč jsme dnes tady, je situace, že v roce 2019 oproti roku 2018 by se měla změnit situace tak, že poslanci a senátoři by měli vyšší procentní navýšení svých mezd, než je v běžných profesích, o 10 %, což je způsobeno změnou koeficientu z 2,5 na 2,75. Kvůli tomu se na nás zlobí média, kvůli tomu se na nás zlobí veřejnost a pan prezident Miloš Zeman dokonce nazval poslance a senátory nenažranci. Jenže podobně jako svět nevznikl v roce 2018, tak v roce 2018 nevznikly ani zákonodárné sbory. Ty porevoluční vznikly, sněmovna v roce 90, Senát v roce 96. A tak jsem se podíval na celou historii, která je od počátku. A hle, výsledky tohoto mého pohledu dokazují, opakuji slovo dokazují, že je to všechno jinak, ba přímo naopak.

Procentní navýšení poslanců a senátorů za tu dobu je nižší než procentní navýšení u mezd v běžných profesích. A proto jsem si shrnul toto vše do porevolučních dějin platů představitelů státní moci, poslanců, senátorů, soudců a dalších s tím, že hlavní roli v těch dějinách zastávají tvořitel, premiér Miloš Zeman, a bořitel, ministr financí Miroslav Kalousek. Takže porevoluční dějiny platů představitelů státní moci, poslanců, senátorů a dalších.

Zaprvé od roku 1990 byly platy poslanců stanoveny napevno dle zákona č. 371/90 Sb. Od roku 1993 včetně dalšího platu ve výši měsíčního platu.

Zadruhé zákon č. 236/95 Sb. v roce 1995 sloučil do jednoho zákona platy poslanců a dalších představitelů státní moci včetně soudců. A určil je jako součin koeficientu a platové základny, která se odvozovala od platů na ministerstvech, jako souhrn nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených zvláštním předpisem s tím, že představitelům státní moci náležely i dva další platy ročně ve výši měsíčního platu.

Zatřetí dne 12. července 2002 byla s účinností od 1. ledna 2004 vyhlášena ve Sbírce zákonů část 33. novely číslo 309/2002 Sb., která zněla: „Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.“ Tato část novely byla schválena přesně ve znění vládního návrhu, který schválila dne 1. listopadu 2000 tehdejší vláda, podepsal tehdejší premiér Miloš Zeman a první místopředseda Vladimír Špidla, a který byl rozeslán poslancům 15. prosince 2000. Výše uvedené tedy znamená, že to byl premiér ČR Miloš Zeman, který již v roce 2000 navrhl a poté prosadil v roce 2002 s účinností od 1. ledna 2004 v parlamentu závislost platů představitelů státní moci na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře spolu se zavedením platové základny ve výši trojnásobku, opakuji, trojnásobku průměrné mzdy a současně pro představitele státní moci ponechal v zákoně další plat.

Za čtvrté novela číslo 427 z roku 2003 Sb. sice následně tzv. zmrazila pro rok 2004 platovou základnu ve výši roku 2002, která platila dle novely č. 425/2002 Sb. již pro rok 2003, ve skutečnosti však udržela platovou základnu ve vyšší výši, než ji stanovovala metoda vlády Miloše Zemana, neboť do roku 2004 by koeficient přepočítaný dle metody vlády premiéra Miloše Zemana, tzn. v závislosti na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře velice převyšoval koeficient 3. Například již zmrazená platová základna pro rok 2003 by odpovídala koeficientu cca 3,33.

Za páté novela číslo 626/2004 Sb. ze dne 26. listopadu 2004 s účinností od 1. 1. 2005 rušila u představitelů státní moci v zákoně další plat, což kompenzovala navýšením platových koeficientů například u poslanců z 1,00 na 1,08. Tyto změny znamenaly pro představitele státní moci nepatrné snížení platů namísto z dosavadních 13×1,00 na 12,96. 12×1,08.

Za šesté od 1. ledna 2004, resp. od 1. ledna 2005 tak byl nastaven platový automat, který zaručoval, že platy představitelů státní moci budou napořád ve stejném poměru ke mzdám fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Tento automat zaručoval kopírování změn platů v nepodnikatelské sféře na období konjunktury stejně jako na období stagnace či dokonce krize. Stačilo jediné, do tohoto automatu nezasahovat.

Za sedmé to byl ovšem Miroslav Kalousek, který to nevydržel a jako ministr financí prosadil od roku 2008 do roku 2010 zmrazení, a to zákonem číslo 261/2007 Sb., údajně z důvodu krize a po dobu krize. Čin to byl nesmyslný a především nelogický, protože právě navázanost na průměrnou mzdu zaručovala při stejném koeficientu stejnou křivku platů u představitelů státní moci jako u fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Tímto zmrazením klesla do roku 2010 de facto platová základna o cca 20 % na 2,5násobek. Zatímco totiž byly platy představitelů státní moci zmrazené, stouply platy fyzických osob v nepodnikatelské sféře o 20 %.

Za osmé v prosinci 2010 bylo za opětovného ministra financí Miroslava Kalouska uzákoněno novelou číslo 425/2010 Sb. další zmrazení platové základny na roky 2011-2014 ve výši 51 731 Kč, což ve skutečnosti znamenalo další snížení koeficientu. Pro rok 2013 to například znamenalo, že ve skutečnosti se koeficient snížil na 2,11, neboť průměrné mzdy za rok 2011 činily dle ČSÚ 24 319. 51 731 děleno 24 319. Teprve po této době by platil koeficient, nikoli však původní Zemanův 3, ale nově Kalouskův 2,5.

Za deváté si soudci u Ústavního soud prosadili, že s ohledem na princip legitimního očekávání jim náleží nadále koeficient 3. Ten pro jejich platy platí dodnes a Poslanecká sněmovna se ve svém současném návrhu jejich koeficientu nedotýká.

Zadesáté u poslanců, senátorů a dalších představitelů se alespoň novelou č. 11/2013 Sb. ze dne 28. prosince 2012 podařilo do 1. ledna 2015 zdvihnout koeficient na 2,75, resp. zmírnit jeho snížení z původního koeficientu 3.

Za jedenácté další novelou č. 359/2014 Sb. ze dne 28. prosince 2014 se však vložil do zákona § 3a, který poslancům snížil koeficient na rok 15 na 2,25, rok 16 na 2,35, rok 17 2,45 a pro rok 18 na 2,5.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, před námi jsou v obecné rozpravě dvě základní možnosti, jak naložit s návrhem novely z Poslanecké sněmovny, pokud je někdo navrhne.

A) přijetí návrhu novely ve znění z Poslanecké sněmovny. V případě přijetí návrhu novely z Poslanecké sněmovny bude pro poslance a senátory pro rok 19 a další platit koeficient 2,5 a procentní nárůst jejich platů by byl v dlouhodobém srovnání od doby zavedení jejich závislosti na mzdách v nepodnikatelské sféře, tj. od roku 2004, resp. 2005 o 16,7 %, tedy 2,5 lomeno 3, nižší jak oproti procentnímu nárůstu mezd v nepodnikatelské sféře, tak oproti procentnímu nárůstu platů soudců.

B) zamítnutí návrhu novely z Poslanecké sněmovny. V případě zamítnutí návrhu z PS bude pro poslance a senátory pro rok 19 a další platit koeficient platit 2,75 a nárůst jejich platů by byl v dlouhodobém srovnání od roku 2004, resp. 2005 i tak nižší, a to o 8,3 %, 2,75 lomeno 3. A to jak oproti procentnímu nárůstu mezd v nepodnikatelské sféře, tak oproti procentnímu nárůstu platů soudců. V případě, že nebude přijat ani návrh na schválení, ani návrh na zamítnutí, pokud bude předložen, návrhu novely z PS, bude se projednávat pozměňovací návrh VHZD, který navrhuje postupný růst koeficientu v dalších letech na 2,55, 2,65 a pak by skočil na těch 2,75. Přestože tento pozměňovací návrh pouze snižuje v čase nižší dlouhodobý procentní nárůst platů poslanců a senátorů z 16,7 % na 8,3 %, podpořím ho a nebudu předkládat vlastní pozměňovací návrh. To ale nic nemění na tom, že by se v budoucnosti měl navrátit koeficient na hodnotu 3, který v roce 2000 schválila vláda Miloše Zemana při výchozím stanovení závislosti platů představitelů státní moc na platech v nepodnikatelské sféře a který byl v roce 2002 s účinností od 1. ledna 2004 schválen parlamentem a který platil do roku 2007, do neuvěřitelného počínání ministra financí Miroslava Kalouska.

On má ten premiér pravdu, fakt za vším je Kalousek, který celý tento systém rozbil. Při stanovení koeficientu 3 by byl v dlouhodobém srovnání od 2004, respektive 2005, procentní nárůst platů poslanců a senátorů zcela stejný – 3/3. Jako procentní nárůst mezd v nepodnikatelské sféře a procentní nárůst platů soudců. Děkuji za pozornost.

Mé vystoupení na youtube zde, záznam celé diskuse k nalezení zde.

Tvořitel – premiér Miloš Zeman, bořitel – ministr financí Miroslav Kalousek aneb porevoluční dějiny platů představitelů státní moci, poslanců, senátorů a dalších.
Tagy:                

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *