Bilance 2016 – 2022
Povedlo se prosadit
(v Senátu a následně i ve Sněmovně)
1. Zavedení navýšení RUD a navýšení tohoto navýšení při zrušení superhrubé mzdy
Ze Sněmovny přišel zákon zrušující superhrubou mzdu. Návrh zákona ale vůbec, opravdu vůbec, nemyslel na to, že při jejím zrušení na to katastrofálně v daňových příjmech doplatí obce a kraje. Patřil jsem mezi skupinku senátorů, kteří postupně v kuloárech vyjednali zavedení vůbec nějaké kompenzace, poté že to bude formou navýšení RUD (to znamená trvale) a poté, že toto navýšení bude opravdu podstatné, tzn. navýšení tohoto navýšení. U tohoto navýšení navýšení jsem byl já tím nejneodbytnějším vyjednavačem. A jsem pyšný na to, že úspěšným. Přijaté pozměňovací návrhy byly přijaty i ve vratce ve Sněmovně. Podrobnosti zde (video).
2. Kompenzace pro obce a kraje při krizových opatřeních
Když ze Sněmovny přišel první krizový zákon, nikdo nezaregistroval, že při jeho zavedení daňově utrpí obce i kraje. Při druhém jsem již na toto byl odborníky ze Sdružení místních samospráv upozorněn a začal jsem hledat nápravu. Podařilo se mě zpracovat nejen potřebný pozměňovací návrh, ale získat pro něj i potřebnou podporu kolegů (zde video). Vratka uspěla poté i ve Sněmovně, nicméně ze Sněmovny opakovaně přicházely další krizové zákony, které opět na kompenzace pro obce a kraje vůbec nemyslely. S kolegy jsem to však nikdy nevzdal a nakonec kompenzace vždy prosadili (jaro a léto zde video a ještě jednou zde video, podzim původně zde video, poté podzim a zima zde video). Nakonec byl konečně přijat i systém, který s kompenzacemi ve výši 80 % nákladů počítá automaticky i do budoucna (zde video).
3. GDPR bez pokut
Evropské nařízení o GDPR se stalo opravdovým strašákem. A to především zavedením více než obřích pokut při jeho porušení. Nicméně nařízení umožňovalo snížení či dokonce úplné odstranění pokut ve veřejné sféře pro členské státy. Ve Sněmovně vznikl návrh zákona se snížením pokut. Mě se ale v Senátu podařilo prosadit, abychom po rakouském vzoru pokuty ve veřejné sféře odstranili úplně. A přestože se to původně zdálo beznadějné, uspěla tato vratka i ve Sněmovně. GDPR tak již nemusí budit ředitelky a ředitele škol a dalších institucí hrůzou ze spaní. Podrobnosti původní zde (video), následné zde (video).
4. Myslivci bez úřednické šikany
Zásluhou podivného přílepku mysliveckého zákona do novely zákona lesního, přišel do Senátu návrh zákona, který by velmi zásadně zasáhl myslivce, dal by je téměř napospas pod úřednickou kuratelu, a je velmi pravděpodobné, že by mnoho myslivců a jejich sdružení kvůli němu zcela skončilo.
Bojoval jsem, urputně bojoval v Senátu o zrušení tohoto mysliveckého přílepku, ale nakonec jsem s odůvodněním, že kvůli vratce by došlo ke zdržení výplaty kompenzací lesníků, neuspěl. Bylo však veřejně deklarováno předkládajícím ministrem zemědělství, že do doby účinnosti myslivecké novely bude přijat nový myslivecký zákon, který tu příšernou novelu odstraní. Nový myslivecký zákon sice přijat nebyl, ale nepovedenou mysliveckou novelu se nakonec odstranit podařilo. Chtěl tak učinit již poslanecký návrh, který přišel ze Sněmovny, ale byl to legislativní zmetek, který by ve skutečnosti neodstranil nic. Naštěstí se nám to podařilo včas odhalit a připravit řádný pozměňovací návrh, který odstranění mysliveckého zmetku zajistil. Podrobnosti zde (video) a zde (video).
5. Zákon 3x a dost
Tento návrh zákona vzbudil velké diskuse. Jde v něm o to, že pokud někdo nezaplatí ani potřetí pokutu za své předchozí prohřešky, mohou se mu strhnout z některých sociálních dávek. Podle mého názoru šlo o návrh správného zákona a proto jsem jeho přijetí aktivně podpořil. Podrobnosti zde (video).
6. Ústavně zaručené právo bránit svůj život i životy druhých se zbraní
Tento senátní návrh zákon povyšuje právo bránit svůj život i životy druhých se zbraní. Činí tak z úrovně obyčejného.zákona na úroveň zákona ústavního. A to je podle mého názoru správné. Podrobnosti z původního projednávání zde (video) a poté z finálního zde (video).
7. Zákon o platech politiků
Sněmovna, obestřená hrůzou z nadcházejících voleb, odhlasovala těsně před sněmovními volbami zákon o pětiletém zmrazení platů politiků a to přesto, že platy jsou matematicky přesně navázány na průměrnou mzdu. O vratce ze Senátu již Sněmovna z důvodu voleb nedokázala hlasovat a návrh zákona tak spadl pod stůl. Podrobnosti zde (video).
8. Majstrštyk se zamezením 3. a 4. vlny EET
Zde se mě podařilo poprvé v historii Senátu uplatnit postup, který to umožnil. Podrobnosti zde (video).
Povedlo se prosadit v Senátu
(ale následně Sněmovna vratku zamítla)
1. Registr smluv i pro ústavní insitutuce
Ze Sněmovny přišla novela zákona o registru smluv. Podařilo se mě do ní v Senátu prosadit, aby pod tento registr spadaly i instituce jako Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky a další. Není totiž podle mého názoru správné, aby se Registrem smluv musely řídit firmy a nemusely instituce, které jim to nařizují. Sněmovna se ale nechtěla řídit tím, co jiným nakázala a tak vratku zákona ze Senátu ignorovala (což bylo zjevné porušení zákona, proti kterému protestovala senátní Komise pro Ústavu) a schválila si jinou verzi novely zákona. Podrobnosti zde, zde (video), zde (video) a zde.
2. Novela stavebního zákona
Senát jednomyslně (sic!) zamítl novelu stavebního zákona, která mj. rušila smíšený model státní správy. Sněmovna však nakonec senátní vratku těsně zamítla. V současnosti za nové vlády probíhá proces k jeho navrácení. O jednotlivé parametry se však vede urputný boj. Podrobnosti zde (video).
3. Novela pandemického zákona
Senát zamítl zjevně protiústavní novelu pandemického zákona, byl však Sněmovnou přehlasován. Podrobnosti zde (video).
Úspěchy u Ústavního soudu
1. Konec majetkového striptýzu
Jedna z významných pravomocí Senátu je předkládání ústavních stížností. Mezi největší úspěchy Senátu považuji ústavní stížnost, ve které jsem senátory zastupoval, která zrušila neústavní tzv. majetkový striptýz. Jde totiž o to, že politik má mít (a má) povinnost majetkového přiznání, na druhou stranu ten, kdo se na jeho majetkové přiznání dívá, má mít povinnost nebýt anonymní. Podrobnosti zde (video od 12:11).
2. Zrušení zákazu maloobchodního prodeje
Byl jsem jedním ze signatářů ústavní stížnosti na zákaz maloobchodního prodeje během covidové krize. Uspěli jsme. Podrobnosti zde (video).
3. Volební zákon
Byl jsem mezi signatáři i při dalších úspěšných ústavních stížnostech, asi největší ohlas vzbudila ta, na jejímž základě se rušila některá neústavní ustanovení dosavadního volebního zákona. Podrobnosti zde (video)
4. Lex Vrbětice
Zde zastupuji skupinu senátorů, která kritizuje, že v zákoně Lex Vrbětice není pamatováno na všechny občany. Přestože Ústavní soud dosud nerozhodl, zařazuji tento bod sem s velkou nadějí na úspěch. Podrobnosti zde (video).
Nepovedlo se prosadit v Senátu
1. Zamítnutí zákazu na zrušení klecového chovu slepic
Nemohu si pomoci, ale zakazovat klecový chov slepic v situaci, kdy tak činíme jako jediný stát EU (o ostatních státech ani nemluvě) je nesmysl, který poškodí české zemědělce, neboť na českém trhu se budou prodávat vejce a vaječné výrobky od slepic z klecových chovů jiných zemí. Bohužel jsem v Senátu se svým návrhem na zamítnutí zákazu neuspěl. Podrobnosti zde (video).
2. Zamítnutí návrhu zákona o platech ústavních činitelů
Ze Sněmovny přišla zcela zřetelně neústavní novela zákona o platech ústavních činitelů. Přestože si byla většina senátorů vědoma její zřejmé neústavnosti, přesto tento návrh zákona nezamítla, což pro mě osobně bylo obrovské zklamání. Senátu jako strážce ústavnosti musí ústavnost ctít a ne dávat přednost politickým postojům. Podrobnosti zde (video).
Ostatní
Senát za těch 6 let vykonal mnoho dalšího. Vše lze dohledat na stránkách Senátu. Snažil jsem se vypíchnout především to, kde jsem se osobně nejvíce angažoval.
Od počátku svého působení v roce 2016 jsem byl členem Ústavně-právního výboru a Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. V ÚPV jsem byl v roce 2018 zvolen místopředsedou a v Komisi pro Ústavu v roce 2020. Práce v obou těchto orgánech byla pro mě velice zajímavá a snažil se v nich odvést co nejlepší a nejodpovědnější výsledky.
V účasti na hlasování jsem se stal nejpilnějším senátorem, za období 2016-2018 1. místo s 99% účastí (zde) a za období 2018-2020 1. místo se 100% účastí (zde). V období 2020-2022 jsem se též držel na 100 % (zde), pak jsem jeden den musel absentovat a má účast na hlasování klesla na 98%.
Michael Canov – duben 2022
Zadavatel a zpracovatel Starostové pro Liberecký kraj