V politice je důležité, jak se věci jeví, ne jaké jsou.
V případě novely zákona na ochranu zvířat se jevilo jako důležité zakázat klecový chov slepic. Skutečnost však byla zcela jiná. Ve skutečnosti se jednalo o zákaz chovu v tzv. obohacených klecových chovech pouze na území České republiky (nikoli o zákaz prodeje vajec a vaječných produktů v České republice – sic!) a tím uvolnit v České republice místo pro odbyt vaječných produktů z těchto klecových chovů pro zemědělce z jiných zemí Evropské unie (i ze třetích zemí dokonce z neobohacených klecových chovů) na jednotném evropském trhu.
Zákaz chovu slepic v České republice v obohacených klecích byl s účinností od roku 2027 schválen. Bojovníci za ochranu zvířat jásají v domnění, že zachránili slepičky před nedůstojným životem v klecích. Nezachránili, jen ty slepičky produkující vejce a vaječné výrobky na český trh budou stát v klecích v jiných zemích EU. Jediným skutečným řešením by byl zákaz na úrovni Evropské unie. Proto jsem já osobně vystupoval proti diskriminaci českých zemědělců na úkor zemědělců z jiných zemí, neboť jako český senátor jsem povinen hájit zájmy českých zemědělců a nikoli zemědělců z jiných zemí. Marně, neboť v politice jsou důležité věci jak se jeví (záchrana slepiček) a nikoli jaké jsou (diskriminace českých zemědělců s tím, že se žádná slepička neosvobodí, ale jen se přesune i se svou klecí za naše hranice).
Pro nepřijetí novely zákona, tak jak byla předložena, hlasovala 1/4 senátorského klubu STAN.
Následně přijal Senát doprovodné usnesení (včetně mého hlasu), aby vláda resp. Ministerstvo zemědělství usilovalo o zákaz chovu v obohacených klecích na úrovni Evropské unie (tak jako tomu bylo v minulosti, když byl jednotně od roku 2012 zakázan chov v obyčejných klecích na úrovni EU).
Mé vystoupení v dané věci: TK zde, CNN Prima zde a vystoupení na plénu zde.