V úterý dne 9. července podala skupina 19 senátorů, za které mám tu čest být pověřeným senátorem, na Ústavní soud návrh na zrušení pěti částí zákona č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček). Ústavní soud potvrdil přijetí návrhu, stanovil mu číslo Pl. ÚS 22/24 a jako soudce zpravodaj byl ustanoven Jan Svatoň.
Stručné shrnutí obsahu podaného návrhu:
Návrh je směřován pouze do pěti částí konsolidačního balíčku z jeho celkových 65 změn, které podle senátorů nesledují cíl konsolidace veřejných rozpočtů, tedy se míjí se zamýšleným účelem konsolidačního balíčku, A ZÁROVEŇ jimi byla porušena zásadním způsobem pravidla legislativního procesu, jde o zjevné legislativní přílepky.
Senátoři nenapadají legitimní zájem státu na konsolidaci veřejných rozpočtů, návrh směřovali jen do zcela minimálního rozsahu schváleného konsolidačního balíčku.
Senátoři považují za porušení ústavního pořádku,
– pokud obcím byl zcela odebrán podíl na výnosech z vybrané hazardní daně z tzv. online internetových her (30%), který se dosud rozděloval mezi všechny obce a jenž si nově ponechává zcela stát. Dopady internetové sázení, jako je drobná kriminalita v obcích, zásahy obecní policie, neplacení obecního nájmu a poplatků, sociální vyloučení a poskytování zvláštních sociálních služeb tíží však v různé míře všechny obce, které ani mnohé hazard na svém území nepovolují. Podle senátorů nelze připustit, aby stát tento podíl na výnosech hazardní daně obcím zcela zrušil bez jakékoli kompenzace, protože obce musí hradit dopady internetového hazardu na úkor svých vlastních zdrojů. Je tak porušováno ústavně zaručené právo obcí na samosprávu a ochranu jejich majetku.
– pokud legislativními přílepky byly skupinou poslanců podány pozměňovací návrhy, které porušily pravidla legislativního procesu, když se jimi zcela extenzivně měnil až ve 2. čtení původně vymezený obsah zákonných změn (tudíž směřují ke zcela jinému účelu zákonných změn, než jak byly vymezeny vládním návrhem KB). Např. vládou původně navržená změna zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce byla pozměňovacím návrhem zcela nahrazena novými změnami v zákoně o účetnictví (nově stanovená část osmá zákona o účetnictví o tzv. zprávách o udržitelnosti), dále novelizován zákon o auditorech nebo zákon o podnikání na kapitálovém trhu, když tyto změny uvedených zákonů nebyly vládou vůbec navrženy a až do 2. čtení k nim nebyl veden žádný legislativní proces. Jde tedy o nepřijatelné legislativní přílepky bez vazby na obsah a účel konsolidačního balíčku, k nimž se nemohla vyjádřit ani Legislativní rada vlády, ani připomínková místa a dotčené subjekty. Podle senátorů tak jde o překvapivou změnu původního návrhu, která nemůže probíhat až v samém závěru legislativního procesu, a je důležité, aby Ústavní soud posoudil, zda je takto provedená změna zákonů v právním státě přípustná.
_______
Celý text podaného návrhu zde.
Podpisová listina senátorů zde.
Potvrzení pravosti podpisů senátorů zde.
Plná moc pro zastupování advokátem – JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokátní kancelář Portos zde.
Obálka datové zprávy zde.
______________________
Dodatek: Ještě bližší ozřejmení k novele zákona o pozemních komunikacích:
Zásah do práva obcí na samosprávu + legislativní přílepek
- Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (Část B Návrhu)
- Doprovodným zákonem k novému stavebnímu zákonu byla provedena změna zákona o pozemních komunikacích v ustanovení normujícím silniční ochranné pásmo, resp. zastavěné území obce.
- Před novelizací zákona o pozemních komunikacích zákonem č. 349/2023 Sb. mělo být zastavěné území obce jako definiční pojem pro silniční ochranné pásmo vykládáno dle stavebního zákona. Nyní však zákon o pozemních komunikacích obsahuje vlastní odlišnou definici zastavěného území obce, přičemž tato pojmová inkonzistence bude způsobovat interpretační potíže.
- Následkem této změny vznikla nepřehledná situace, jež je v přímém rozporu s ústavními principy právní jistoty a legitimního očekávání, jakož i k hrubému narušení požadavků předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona. Jádrem nepřehledné situace je skutečnost, že zákon o pozemních komunikacích od 1.1.2024 v rámci ustanovení vymezujícího silniční ochranné pásmo obsahuje svébytný definiční pojem „zastavěné území obce“, ačkoliv sám tento zákon odkazuje na odlišnou definici tohoto pojmu ve stavebním zákoně. Z platné legislativy se podává, že nepřehledná situace má trvat až do 30.6.2026.
- Tato změna jednak odporuje zájmu zákonodárce na sjednocení terminologie zákona o pozemních komunikacích a nového stavebního zákona, jednak zjevně zavdává vzniku aplikačních obtíží spojených s dualitou definičních pojmů determinujících silniční ochranné pásmo a jednak zvýšené riziko korupčního jednání spojené s nejednoznačným vymezením silničního ochranného pásma.
- Současně, vzhledem k tomu, že silniční ochranné pásmo stanovené na základě definičního pojmu „zastavěné území obce“ podle zákona o pozemních komunikacích představuje jinou plochu, než v případě silničního ochranného pásma vymezeného na základě definičního pojmu „zastavěné území obce“ podle stavebního zákona, má tato změna rovněž zásadní dopad do práv adresátů normy.
- Tato změna bezprostředně zasahuje do práva obcí na samosprávu ve smyslu práva na vymezení zastavěného území obce, jež je jedním z nejdůležitějších práv tvořících právo na samosprávu, neboť jeho realizace obcím umožňuje určovat koncepci vlastního rozvoje, budoucího směřování a zastavitelnosti vlastního území.
- Přílepkem, ke kterému tudíž nebylo možné vést kvalifikovanou diskusi a podávat připomínky, dochází v zákoně o pozemních komunikacích k faktické změně rozsahu zastavěného území obce, čímž v naprosté většině případů dochází k rozšíření silničního ochranného pásma právě na úkor zastavěného území obce.
- Rozšířením silničního ochranného pásma se rozšiřuje i působnost silničního správního úřadu, který zasahuje do rozhodování o umístění stavby či provedení terénní úpravy v silničním ochranném pásmu; to vše na úkor působnosti obcí.
- Tato změna bezprostředně zasahuje rovněž do práv jednotlivců, neboť v silničním ochranném pásmu dochází k omezení či zákazu řady činností (stavební činnosti, terénní úpravy), jakož i k omezení výkonu řady práv (vlastnické právo, právo na podnikání).
- Není myslitelné, aby v rámci legislativního procesu, jenž představuje jednu ze záruk demokratického právního státu, byla pozměňovacím návrhem upravována matérie věcně zcela nesouvisející se zákonem. V důsledku obcházení řádného legislativního procesu, byla přijetím zákona ve znění pozměňovacího návrhu provedena změna, jež nebyla řádně projednána ani odůvodněna, jež prodlužuje právní nejistotu adresátů normy spojenou s dualitou definičních pojmů zastavěné území obce a jež zcela nepředvídatelně ukládá adresátům normy nové povinnosti a nová omezení.
- Přijetím zákona ve znění pozměňovacího návrhu v části, jež má povahu nepřípustného legislativního přílepku, nebyla dodržena procedurální pravidla legislativního procesu.
Návrh na ÚS na zrušení částí konsolidačního balíčku