V Senátu jsme se ve středu 21. ledna 2026 zabývali návrhem na zlepšení voleb do obcí. Přitom jeden takový senátní návrh již ve Sněmovně leží. Jenže vláda je proti snížení procent, které stačí na přeskočení na kandidátce z 10 na 5 % a dokonce kvůli tomu ho nechce ve Sněmovně ani probrat. Takže nový senátní návrh je bez tohoto snížení procent na přeskočení, aby se schválilo do voleb aspoň něco. Nicméně odpor vlády ke snížení procent preferencí na přeskočení, mě tak nadzvedl, že jsem k tomu musel vystoupit. Protože odůvodnění vlády se dá shrnout do jedné jediné věty: „Od toho, kdo bude zvolen, jsou tady politické strany, voliči do toho nemají co kecat.“ Video zde.
P. S.: Omlouvám se, že jsem poslance Libora Vondráčka zařadil do Motoristů, správně jsem měl říci, že jde o předsedu Svobodných zvoleného za SPD.
Stenozáznam: „Vážený pane předsedo, vážená paní navrhovatelko, kolegyně, kolegové. My se tady tímto návrhem zákona na změnu komunálních voleb zabýváme poměrně dlouho a je potřeba konstatovat a ocenit, že tu obrovskou práci na tom, co udělali, dělají kolegové Jiří Oberfalzer a Petr Štěpánek. To jsou ti, kteří za tím šli a nechali tedy na tom opravdu moře práce. Nakonec, ten senátní návrh, který jsme schválili, byl už hodně okleštěn proti tomu původnímu návrhu, protože jsme nechtěli, aby s tím byly komplikace jednak tady a pak ještě v té sněmovně. Schválili jsme nějaké usnesení, kde jsme vůbec nepředpokládali, že by mohl být problém ve Sněmovně. Žádali jsme, aby to projednali podle „devadesátky“ a dělali jsme to už pro novou Sněmovnu, aby to nespadlo pod stůl, ale zároveň s tím, že má být účinnost od 1. ledna. To znamená, že se předpokládá, že to Sněmovna bez problémů v „devadesátce“ schválí, pošle nám to zpátky, my to schválíme a stihneme 1. leden. Sněmovna si dovolila ten luxus, který já nepamatuji vůbec, že by se kdy stal, že v prosinci vůbec nezasedala, takže tady to datum bylo pasé. Nicméně, pořád to nic nemění na tom, že doteď se dá to původní stihnout, neboť je to předloženo ve Sněmovně, ovšem s tím, že jak jsem to konzultoval s našimi legislativci, že v 1. čtení se dá technická záležitost jako datum účinnosti opravit, i v 1. čtení. Nicméně, stanovisko vlády v tom bodu snížení toho přeskakování z 10 na 5 % nad průměr kandidáta bylo negativní od vlády. Musím říct, že to stanovisko mě velmi nemile překvapilo, opravdu velmi nemile, nečekal jsem ho, a ještě víc mě dojalo to zdůvodnění. Vláda to zdůvodňuje tak, že bude tak ještě méně než podle stávající úpravy reflektována vůle politické strany, vyjádřená v pořadí, v jakém jsou kandidáti uvedeni na kandidátní listině. A to v míře, která už z pohledu vlády takřka popírá reálnou možnost politické strany a ovlivnit preferenci mezi kandidáty na kandidátní listině. Tak. Nemile mě to překvapilo ze dvou důvodů. Nejdřív ten první důvod. Není to pravda. Není to pravda, na rozdíl od voleb sněmovních i voleb do Evropského parlamentu, kde teoreticky může překročit 5 %, 5 %, co tam je ze všech těch hlasů, vlastně všichni kandidáti, a stává se to čím dál víc, že ten počet kandidátů, co překročí 5 %, je čím dál tím vyšší, tak u těchto věcí prostá matematika. V průměru, zdůrazňuji v průměru, neberu v úvahu nějaký totálně extrémní případ, který jsem diskutoval s kolegou Balíkem. Takže, v průměru podle tzv. normálního rozdělení, jak upozornil kolega matematik Miloš Vystrčil, toho času předseda Senátu. Nad průměr se dostane polovina kandidátů. Polovina je pod průměrem. A z té poloviny se ještě navíc musí dostat o těch 5 % víc, což není nic jednoduchého, ve velkých městech se to nedaří skoro nikomu, v malých ano, ale ve velkých tedy skoro vůbec. Klasický případ je 20 let starý. Slavná Praha 5, starosta Jančík, kde teď nám vládla ODS suverénně v této části Prahy a voliči chtěli dál, aby vládla ODS, ale nechtěli Jančíka, že? Takže si dali tu práci a tu kandidátku kromě toho prvního místa tam křížkovali jak o život. A jaký byl výsledek? Přestože starosta Jančík podle hlasů byl předposlední, asi 45 nebo kolikátý, tak zůstal na 1. místě, že ano? Nikdo tam žádných 5 % nepřekročil. To je pořád velká zábrana. Takže, není to pravda, jak to písemně dala vláda, takřka popřená reálná možnost politické strany tu kandidátku ovlivnit. Není to pravda. Ale pak je druhý důvod, ještě podle mě významnější. Komunální volby jako jediné volby, jediný druh voleb v republice naší mají systém panašování. Kdybychom toto právo měli dodržet, že je smyslem to panašování, tak by muselo být napsáno, že kandidáti se seřadí v pořadí, jak kolik dostanou těch křížků. Přesně v tom pořadí. Protože to je smysl panašování, aby nastal. Zatímco v současnosti je jaká situace? Představme si tedy nějakou obec, kde sto voličů totálně nesnáší kandidáta č. 10 a naopak zbožňuje, uctívá, zná kandidáta č. 11 a všichni zakřížkují tu „jedenáctku“. Jaký bude výsledek? Jaký se může stát výsledek? Zásluhou tady těch křížků ta strana místo devíti mandátů jich získá deset. Takže zásluhou voličů, kteří zbožňují kandidáta č. 11 a nesnáší kandidáta č. 10, zásluhou jejich křížků pro kandidáta č. 11 bude zvolen kandidát č. 10. To je přece proti jakýmkoliv principům spravedlnosti, to je na hlavu postavené, tak to být nemůže. Vždy se mi strašně líbí jeho mluva, vytříbený jazyk český, ta souvětí profesorky sama. Pokusím se ho parafrázovat, snad to moc nepopletu. Ten říká, že to je naprosto matoucí systém do komunálů, že ti lidé nevědí, jak volí, koho volí, že oni těmi křížky zjistí, že takhle zvolili někoho jiného, že to je úplně takhle špatně postavené. Tento systém měl zmenšit tu nespravedlnost, zmenšit, ne ji odstranit. A je tedy pravda, mají jeden argument, teď s tím vystoupil v televizi Libor Vondráček z Motoristů, který říkal, že to je takové špatné, protože vzadu na těch kandidátkách jsou nějací ti doktoři a další a učitelé, kteří tam být nechtějí a jenom mají nahnat ty hlasy a oni by se tam omylem dostali a tím pádem by se tam nedostali ti, co se tam měli dostat, a oni by museli odstupovat atd. To je přiznání k systémovému podvodu. To je úplně proti principu všech principů, že vědomě někdo dává na kandidátky lidi, kteří nemají usilovat o hlasy pro svou kandidátku a také pro svoji osobu, ale jsou tam jako vějíčky. Pro mě nepřijatelné. Závěrem. Pořád doufám, i když asi marně, že se rozhoupe Sněmovna a ten zákon projedná, co je teď ve Sněmovně, kam je ti hlavní předkladatelé, znova je opakuji, protože o to se zasloužil Jiří Oberfalzer a Petr Štěpánek, kam navrhli to, abych já šel Senát zastupovat. Měli by to udělat, ať se postaví aspoň nějakým argumentům čelem. Ale pokud to neudělají nebo udělají a bude to zamítnuto, tak přichází teď ten druhý návrh, který tuto podmínku nemá, ale je tam ta snaha o to odstranění těch podvodů obcí, toho účelového vstupování u těch „sedmiček“ zastupitelstev. Proto, tam jsem též, vedeme spor mezi předkladateli, protože aspoň něco, jak se říká. Ale to nic nemění na tom, že ty argumenty proti snížení z 10 % na 5 %, jinými slovy, když to shrnu, říkají: Kandidátky a ti zvolení, od toho jsou strany, voliči nám do toho nemají co kecat. Děkuji za pozornost.“
Hrátky kolem novely zákona o komunálních volbách.