Zákon o volbách do zastupitelstev obcí potřebuje novelu jako prase drbání. Senát novelu připravil již poněkolikáté… Pokaždé ale menší a menší, jen aby nám novela prošla ve Sněmovně. A tak nám v poslední novele zbyla již jen jedna jediná věc: zabránit účelovým novým volbám v sedmičlenných zastupitelstvech, kde volby dopadnou 4:3. Poražená strana vyvolá nové volby jednoduše tak, že jejich zastupitelé i s náhradníky odstoupí (a tak počet zastupitelů klesne pod 5). A to se po každých volbách děje. Důležitá změna, ale pouze jedna jediná ze všech původně navrhovaných… (video zde).
Stenozáznam: „Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Zákon o volbách do zastupitelstev v obcích potřebuje novelu jako prase drbání. A já musím tedy říci, že musím poděkovat kolegům Petru Štěpánkovi a Jiřímu Oberfalzerovi, kteří se toho ujali, a de facto v té úplně první fázi připravili návrh novely, kterou já bych osobně okamžitě podepsal. Nicméně, samozřejmě jejich zájem byl, aby to byl zákon, který projde, tak ho osekávali po různých konzultacích a osekávali a osekávali a osekávali, až z toho vznikl velmi už okleštěný zákon – návrh senátního návrhu zákona, který měl jenom tři složky, které jak tito hlavní navrhovatelé, tak i my ostatní jsme považovali za zcela bezproblémové, které pomalu nemohou jinak, než jednomyslně projít. A tak byl ten návrh schválen v Senátu a dán do Poslanecké sněmovny s těmi třemi změnami, snížení kvora pro přeskočení z 10 na 5 % oproti průměru kandidátky, aby platil princip jedna obec, jeden volební obvod, a to, aby tedy byly doplňovací volby jenom pro část kandidátky na místa, která se uvolní, pokud někteří zastupitelé ustoupí. My jsme byli tak naivní, hlavně já tedy, že jsme předpokládali, že to naprosto bez problémů sněmovna schválí. Předpokládali jsme ještě dokonce v loňském roce v prosinci, no, to neschválila, protože sněmovna si dala prázdniny a v prosinci historicky zřejmě poprvé vůbec nezasedala, ale nemá se k tomu ani nadále. Tento senátní návrh zákona ve sněmovně je, zatímco jiný senátní návrh zákona byl včera projednán úspěšně, blahopřeji především paní kolegyni Haně Marvanové. Mávám na vás, že jste včera uspěla ve sněmovně, ano, byla ta kontrola NKÚ nad Českou televizí a Českým rozhlasem a další veřejnoprávní instituce, tak tento zákon byl úspěšný, už poněkolikáté zařazen čím dál tím dál, nyní je na úspěšném nadějném 39. místě programu, takže se na něj nepochybně nedostane. A tím důvodem bylo hlavně to, že se poslancům nelíbí to snížení kvora z 10 % na 5 %. Nemohu si pomoct, ale pokud nějaký návrh zákona říká o volbách, že se v těchto volbách používá panašování, tzn. že voliči mohou křížkovat, kroužkovat své kandidáty na různých kandidátkách, tak by mělo dokonce platit podle mě, že je pak pořadí do voleb těch, kdo má víc kroužků nebo křížků, tak ten je zvolen. A my jsme jim pouze dali snížení té přeskakovací hranice, které je pořád podle mě i v rozporu s tím principem panašování, zákonným principem panašování, že pořád by museli mít něco navíc. Teď tam je těch 10 %, tak by se to snížilo na 5 %. To vzbudilo takový poprask, že to se nelíbí poslancům, tak se to na program nedostalo. Takže zůstali jenom dvě věci, ale ouha, sám jsem toho byl svědkem, byl jsem přímo u toho, v naší senátní restauraci, když jsme tam měli to jedno shromáždění, kdy poslanecký nováček Marek Benda namítal u té věci s tím principem jedna obec, jeden obvod, že to zamezí, aby si v té obci určili těch obvodů víc. Ale to byl právě princip, to byl právě ten důvod, že to zamezí, protože čarování s obvody, to se dá s tím vykouzlit spousta věcí. A samozřejmě, ti, co jsou zrovna ve vládě v tom zastupitelstvu, tak pokud uváží, že to pro ně bude výhodnější do budoucna tu obec si rozpracovat, ty obvody, tak to udělají. Tak se stalo už právě v Praze asi před těmi 11 lety nebo kdy a není to dobře. Ale kvůli tomu vypadává i tady ten druhý důvod. Zůstal ten jeden jediný poslední. Ten je tam proto, aby se zamezilo v těch obcích, kde klesne počet zastupitelů pod 5 %, aby byly nové volby, aby tento případ nenastával. Musím tedy říci, jak vůči kolegovi, předsedovi komise pro Ústavu Zdeňku Hrabovi, tak potenciálně Stanislavu Balíkovi, že jejich obavu, jak ty doplňovací volby něco naruší, že to je úvaha téměř bezpředmětná, neboť případ, že by v sedmičlenném zastupitelstvu po volbách sedm zastupitelů zemřelo, je dost nepravděpodobné. A jiný důvod o tom odstupování tam nebyl, tam to byl taktický důvod, aby byly nové volby. Takže ten případ se nestane nikdy. Ten princip doplňovacích voleb v tomto smyslu nikdy nenastane, když to klesne pod 5 %, protože nebudou mít důvod odstupovat. Takže bych se toho nebál, je to důležité pro ty obce, kterých se to týká, naprosto souhlasím s paní předkladatelkou Janou Mračkovou Vildumetzovou, ale nemohu si pomoct, z té původní úvahy zbyl takový mrzáček, téměř bych to nazval senátní návrh parazákona, protože to je opravdu zbyteček proti tomu, co jsme měli v úvaze, hlavně tedy předkladatelé původní Jiří Oberfalzer a Petr Štěpánek, co měli na mysli, když to předkládali. A hlavně tedy, jak jsem říkal v úvodu. Ten zákon potřebuje novelu, jak prase drbání. Hlavně tu jednu věc. Bohužel k tomu nedošlo po revoluci. Prodloužení volebního období ze čtyř na šest let. Ty čtyři roky jsou málo úplně jednoznačně. Chtělo by to šest let. Kdyby měl někdo vůli to prosadit, tak bych před ním smekl. Vím, že teď se ujaly úvahy nad novým volebním zákonem, kolega Stanislav Balík, držím mu v tom palce. Ale z té zkostnatělosti jsem smutný a pesimista. Na závěr jenom, když to zrekapituluji, chci takhle ještě jednou poděkovat těm původním předkladatelům Petru Štěpánkovi a Jiřímu Oberfalzerovi za tu sisyfovskou práci, která ovšem najde naplnění jen z malé části. Děkuji paní předkladatelce Janě Mračkové Vildumetzové, že mi navrhla, abych šel do sněmovny, abych si tam mohl rovnou vzít ty zákony oba, že? Tam pak vnutit. Tak uvidím, jak to dopadne, jestli tam půjdu, tak jim tady to řeknu též. Tak se mějte a zatím.“